Jak se stát všeobecným praktickým lékařem v České republice 2025

Vzdělání a kariéra Jak se stát všeobecným praktickým lékařem v České republice 2025

Chceš se stát všeobecným praktickým lékařem? Nejde jen o to, abys měl rád lidi nebo si myslel, že lékař je hezká práce. Je to dlouhá cesta, plná náročných zkoušek, dlouhých hodin, emocionálního zatížení a neustálého učení. Ale pokud to chceš opravdu, je to jedna z nejvýznamnějších a nejvíce významných profesí v zdravotnictví.

Co vlastně dělá všeobecný praktický lékař?

Všeobecný praktický lékař (VPL) je ten, koho lidé vidí jako první. Přijdeš s kašlem, bolestí zád, neklidem nebo úzkostí - a on ti řekne, jestli je to jen nachlazení, nebo něco vážnějšího. Neřeší jen jednu nemoc, ale celého člověka. Zároveň je to první bod kontaktu s lékařským systémem. Pokud potřebuješ vyšetření, odkazuje tě na specialistu. Pokud potřebuješ léky, předepisuje je. Pokud potřebuješ psychologickou podporu, poslouchá a pomáhá. V praxi to znamená, že denně řešíš od alergií přes hypertenzi až po stres a depresi - všechno v jedné hodině.

V České republice je VPL nejpočetnější skupinou lékařů. Bez nich by systém zhroutil. Většina lidí navštíví VPL alespoň čtyřikrát ročně. A oni jsou ti, kdo předcházejí nemocem - dělají preventivní prohlídky, sledují cukrovku, kontrolují krevní tlak, vědí, kdy je třeba rychle zasáhnout.

Krok 1: Maturita a přijímačky na lékařskou fakultu

První krok je jednoduchý - musíš mít maturitu. Ale ne jen jakoukoliv. Potřebuješ vysoké známky z biologie, chemie a fyziky. Většina fakult bere přijímačky na základě výsledků z přijímacích zkoušek z biologie a chemie. Některé fakulty (např. Masarykova univerzita v Brně nebo Univerzita Karlova v Praze) přidávají i testy z logiky nebo psychologické přípravy.

Nezapomeň: přijímačky jsou extrémně náročné. V roce 2024 bylo na lékařské fakulty v ČR přihlášeno přes 15 000 uchazečů, ale bylo přijato jen 1 800 lidí. To znamená, že na každého přijatého připadá více než osm uchazečů. Je třeba se připravovat měsíce dopředu. Někteří studenti chodí na přípravné kurzy, jiní se učí z online materiálů nebo používají sbírky přijímacích testů z minulých let.

Krok 2: Šestileté lékařské studium

Po přijetí začíná šestileté studium. První tři roky jsou založené na teorii: anatomie, fyziologie, biochemie, patologie, farmakologie, mikrobiologie. To je všechno věda - a je to hodně. Mnoho studentů se ztrácí v tom, jak rychle se věci kumulují. Některé předměty, jako je například neuroanatomie nebo patologická fyziologie, se učí víc než jeden rok.

Od čtvrtého roku začíná klinická praxe. Učíš se na pacientech - v nemocnicích, ambulancích, v interním, chirurgickém nebo dětském oddělení. Zde se učíš, jak se ptát, jak vyšetřit, jak zapisovat anamnézu. Je to zde, kde se mnozí studenti poprvé setkají s tím, že nemoc není jen na papíře - je to člověk, který se bojí, že umře.

Na konci šestého roku je státní zkouška. Zahrnuje 10 předmětů, včetně interní medicíny, chirurgie, gynekologie, pediatrie a psychiatrie. Je to jedna z nejtěžších zkoušek v celém vzdělávání. Nepřešlo ji v roce 2024 přibližně 12 % studentů. Ale pokud jsi se připravil, projdeš. A pak - máš titul MUDr.

Krok 3: Rotace a specializace na všeobecného praktického lékaře

Po MUDr. začíná rotace. Tři roky praxe v různých oborech. V interním oddělení, v chirurgii, v gynekologii, v pediatrii, v psychiatrii, v nemocnici i v ambulanci. Každý rok se měníš na jiné místo. V interním oddělení se naučíš, jak léčit srdeční selhání. V chirurgii vidíš, jak se dělá operace. V pediatrii se učíš, jak vyšetřit dítě, které se bojí lékaře. V psychiatrii se učíš, jak rozpoznat depresi, která se projevuje jako únava.

Tato rotace je klíčová. Nejde jen o získání zkušeností. Jde o to, abys poznal, co tě opravdu baví. Většina lidí, kteří se stávají VPL, si v této fázi uvědomí, že jim nejvíc vyhovuje práce s lidmi - ne s přístroji, ne s laboratorními výsledky, ale s příběhy, obavami, potřebami.

Po rotaci se přihlašuješ na specializaci na všeobecného praktického lékaře. Tato specializace trvá 3 roky. Učíš se, jak vést ambulanci, jak spravovat chronické nemoci, jak pracovat s rodinami, jak komunikovat s pacienty, kteří nevěří lékům, jak zvládnout stres a vyčerpání. Je to nejpraktičtější část všeho, co jsi doteď studoval.

Lékař konzultuje staršího pacienta v ambulanci s teplým světlem a lékařským papírem.

Krok 4: Získání povolení a zahájení praxe

Po úspěšném složení specializační zkoušky dostaneš certifikát všeobecného praktického lékaře. Pak musíš získat povolení od Ministerstva zdravotnictví. To znamená, že musíš mít čistou kriminalistickou zprávu, dokázat, že máš zdravotní způsobilost, a předložit potvrzení o absolvování všech povinných školení - například o práci s pacienty s demencí, o prevenci infekčních onemocnění nebo o správném předepisování léků.

Potom můžeš začít pracovat. Buď jako zaměstnanec ve veřejné ambulanci, nebo jako vlastník soukromé praxe. Většina lidí začíná jako zaměstnanec. Vlastní praxe je náročná - potřebuješ kapitál, místo, administrativu, a především - zákazníky. Mnoho nových lékařů si nejprve vytváří reputaci v veřejných ambulancích, kde mají přístup k většímu počtu pacientů a podpoře zkušenějších kolegů.

Co tě čeká v praxi?

Když se staneš všeobecným praktickým lékařem, začneš pracovat 8-10 hodin denně, často i v sobotu. Většina dní budeš mít 25-40 pacientů. Někteří přijdou s drobnými problémy, jiní s vážnými diagnózami. Některé dny budou těžké - když někdo zemře, když se pacient nezotaví, když ti řekne, že ti nevěří. Ale některé dny budou neuvěřitelně krásné - když se dítě vylečí, když se starý muž vrátí s úsměvem, protože už nebolestí záda, když někdo řekne: „Děkuju, vy jste mi pomohl.“

Práce je náročná. V roce 2024 se 37 % všeobecných praktických lékařů hlásilo k vyčerpání. Většina z nich nechává praxi po 10-15 letech. Ale ti, kdo zůstanou, jsou ti, kdo najdou smysl v každém dnu. Ne v každém případě, ale v každém člověku, kterého pomůžeš.

Co potřebuješ mít uvnitř?

Nejde jen o vědomosti. Je třeba mít:

  • Trpělivost - někdy musíš vysvětlovat stejnou věc pětkrát.
  • Empatii - schopnost cítit, co cítí druhý, aniž bys musel mít stejnou zkušenost.
  • Odolnost - některé dny tě zničí. Musíš se z nich zotavit.
  • Chápání systému - lékařství není jen o léčení. Je to o papírech, kódech, předpisech, zdravotních pojišťovnách.
  • Chcivost učit se - medicína se mění každý rok. Nové léky, nové směrnice, nové testy. Musíš být připravený se učit celý život.
Strom s kořeny z učebnic a větvemi lidí, symbolizující roli všeobecného lékaře.

Co ti nikdo neřekne?

Nejspíš ti nikdo neřekne, že všeobecný praktický lékař je vlastně „šéf lékař“ pro celý systém. Ty jsi ten, kdo rozhoduje, kdo dostane CT, kdo dostane lék, kdo potřebuje psychologa. Ty jsi ten, kdo má v rukou největší moc - ale i největší odpovědnost.

Nejspíš ti nikdo neřekne, že tě bude čekat neustálý stres - nejen z pacientů, ale i z administrativy, z náročných rozhodování, z nedostatku času. Ale také ti nikdo neřekne, že když někdo řekne: „Vy jste mi zachránil život“, tak to vyrovná všechno.

Kdo se k této profesi nehodí?

Není to profese pro ty, kdo chtějí rychlé peníze. Nejsou to peníze, které ti umožní jet na dovolenou každý měsíc. Nejsou to peníze, které ti umožní koupit auto hned po studiu.

Není to profese pro ty, kdo nechtějí pracovat ve víkendy. Pro ty, kdo se chtějí vyhnout emocionálnímu zatížení. Pro ty, kdo si myslí, že lékař je „hodný“ a „dobrej“ - ale nechce se mu vyslechnout, když pacient pláče.

Je to profese pro ty, kdo chtějí být u lidí v těch nejtěžších chvílích. Pro ty, kdo si myslí, že každý člověk zaslouží respekt, i když je nervózní, nevědomý nebo nesouhlasí s léčbou. Pro ty, kdo chtějí být tím, kdo ví, co dělat, když nikdo jiný neví.

Co dělat dnes, když chceš být všeobecným praktickým lékařem?

  • Připrav se na přijímačky - uč se biologii a chemii každý den.
  • Pořiď si zkušenosti - pracuj jako asistent v lékárně, v domově pro důchodce, v pohotovosti.
  • Navštiv ambulanci - sedni si tam a sleduj, jak lékař komunikuje s pacienty.
  • Přečti si knihy jako „Lékařské příběhy“ od Karla Čapka nebo „Co říkají pacienti“ od Karla Vlacha.
  • Nech si vysvětlit, co je to systém zdravotnictví v ČR - jak fungují pojišťovny, jak se platí léky, jak se řeší případy.

Není to cesta pro každého. Ale pokud jsi si jistý, že to chceš - pak je to největší výzva, kterou můžeš přijmout. A zároveň největší dar, který můžeš dát druhým.

Jak dlouho trvá studium na všeobecného praktického lékaře?

Studium trvá celkem 12 let: 6 let lékařské fakulty, 3 roky rotace a 3 roky specializace na všeobecného praktického lékaře. Po absolvování specializace se složí závěrečná zkouška a získá se povolení k praxi.

Je možné se stát všeobecným lékařem bez rotace?

Ne. Rotace je povinná část vzdělávání a trvá 3 roky. Bez ní nelze přistoupit ke specializaci na všeobecného praktického lékaře. Rotace zajišťuje základní zkušenosti ve všech klíčových oborech medicíny, které jsou nezbytné pro práci v ambulanci.

Jaká je průměrná mzda všeobecného praktického lékaře v ČR v roce 2025?

Průměrná mzda všeobecného praktického lékaře v ČR v roce 2025 činí mezi 85 000 a 120 000 Kč měsíčně, v závislosti na typu pracoviště (veřejná ambulance vs. soukromá praxe), počtu pacientů a zkušenostech. Vlastní praxe může přinést i více, ale vyžaduje větší investice a riziko.

Je těžké najít zaměstnání jako všeobecný lékař?

Ne. V ČR je významný nedostatek všeobecných praktických lékařů, zejména v venkovských oblastech. Většina nových lékařů najde zaměstnání bez problémů, a to i v oblastech, kde je zdravotnická péče oslabená. Některé obce dokonce nabízejí příspěvky na bydlení nebo odměny za přijetí do praxe.

Může všeobecný lékař pracovat i jako chirurg?

Ne. Všeobecný praktický lékař nemá kvalifikaci na provádění chirurgických zákroků. Chirurgie je samostatná specializace, která trvá 6 let po MUDr. VPL může provádět jen základní zákroky, jako je ošetření ran, odstranění bradavek nebo odběr vzorků - ale žádnou operaci.